|
||
seriál otiskovaný před dávnými lety ve školním časopise Porgazeen |
||
. |
||
Co byste si pomysleli o člověku, který si koupí drahý automobil, nicméně jezdí bez motoru, odrážeje se nohou jako na koloběžce? Blázen, naprostý blázen. Nikdo se však nepozastaví nad tím, když lidé, kteří si koupí (ukradnou) moderní textový editor, dál píší jako na psacím stroji, ignorujíce základní pravidla typografie a přehlednosti. Takovým bláznům (či jen pohodlným lenochům) je naše povídání určeno… Máte-li Windows a pod nimi Word, WordPerfect, WordPro, AmiPro, WinText602, WordPad, Write či jiný chytrý textový editor, zpozorněte. Leccos se však může hodit i uctívačům T602 či klasického psacího stroje. Jako prase kostí
Jakpak se vám předchozí odstavce četly? První hůř? Znásilnil jsem kousek klasického rodokapsu, abych názorně ukázal nejkřiklavější chyby uživatelů textových editorů. Když už nám technika umožňuje přiblížit se pravidlům krásy a čistoty tištěného textu, měli bychom je respektovat. Už jen proto, že jsou dobře prověřena několika staletími. Nuže: §1 §2 §3 §4
Připomínám, že čtete pár rad, jak nepodlehnout zjednodušujícím svodům moderních textových editorů a jak si zachovat lidskou důstojnost a vědomí tradice. Krása prověřená staletími je spolehlivější než krása pánů od Microsoftu či Corelu. Nuže, do toho. Fonty (písma) „Na počátku bylo Slovo...“ Ne, vlastně: na počátku byly fonty, a ty fonty byly... To je jedno od koho, nejspíš však od Satanáše. Fonty totiž začíná mnohá lidská tragédie.Tenhle odstavec se vám určitě čte pěkně ztuha; vím, trochu jsem to přehnal, ale leckterá písemná práce našich studentů vypadá skoro stejně. Vaše psaní by nemělo být samochlubným výkřikem světu „Hle, kolik fontů jsem si sehnal!“. Šetřete s nimi. Pište, netvořte koláže a mozaiky! Navíc mnoho počeštěných fontů vzniklo počátkem devadesátých let a podepsala se na nich hektičnost celého nástupu počítačů u nás. Slušných a typograficky dokonalých fontů pro běžné textové editory je stále jako šafránu! V zásadě byste měli použít na jeden text fonty pouze dva – jedním napíšete titulek a mezititulky (hodí se dobrý bezpatkový font, např. Gill, Univers, Tahoma nebo Century Gothic: lépe se čte a je výraznější), druhým vlastní text. Notoricky užívaný Times New Roman (resp. Times) je typickým novinovým písmem, hodí se i na odborné texty (třebas na vaše báječné seminární práce); osobní dopis nebo beletrii byste však měli psát písmem „knižnějším“ – nabízí se např. Baskervil, Garamond, Bookman, Book Antiqua či Goudy Old Style. Psát dlouhý text fontem, který připomíná rukopisné písmo, holubí trus nebo jinak experimentuje s čtenářovýma očima, může jen naprostý blázen. Taková písma se hodí jen do reklamy a na letáky. Velikost Milujte bližního svého, myslete na své čtenáře a používejte písma o velikosti 9 až 11 bodů. Větší písmo užijte jedině v případě, že tisknete slabikář nebo dětskou knížku, menší jedině v případě, že vyrábíte ilegální noviny. Titulky musí být pochopitelně větším písmem než vlastní text, nicméně s výjimkou bulváru by neměly být přes polovinu stránky! Kdo používá řádkování tři a víc, možná svoji seminárku či slohovku natáhne na požadovanou délku, čtenářovi však přidá dvě tři dioptrie. Nejste-li sadisti, nechte si na zbytečně velké mezery mezi řádky zajít chuť. Zvýrazňování Na psacím stroji jsme neměli jinou možnost: důležité slovo muselo být podtrženo. Na to však v počítačové typografii zapomeňte: podtrhávání je zcela nevhodné – přeškrtává spodní dotahy (tj. “nožičky”) písmen a ničí krásu písma i řádky. Používejte kurzívu, tučné (ve skutečnosti polotučné) písmo nebo písmo p r o s t r k a n é (tj. písmo se zvětšenými mezerami mezi jednotlivými písmeny). Ani titulky nepodtrhávejte (viz první odstavec). Názvy knih, filmů atp. pište buď bez zvýraznění (vždyť už je zvýrazňuje velké počáteční písmeno), nebo tučně, kurzívou, příp. Kapitálkami. Vždy však v celém textu jednotně! Rozhodně je nedávejte do uvozovek – je to rusismus a v češtině nemá místo.
„Jakápak pravidla,“ říkáte asi, „to se prostě zmáčkne příkaz Automaticky dělit slova a je to!“ Je to tak a není to tak. Textové editory i profesionální DTP programy sice za poslední roky udělaly v dělení slov veliký skok kupředu, nicméně výsledek je stále třeba pečlivě kontrolovat a vylepšovat. A pokud píšete rukou či na psacím stroji, žádné tlačítko Automaticky dělit slova vám nepomůže (jen si ho zkuste na svém stařičkém konzulu najít!). Nuže: Jednohláskové neslabičné předložky K,
k, S, s, V, v, Z, z, slabičné O,
o, U, u a spojky I, i, A nesmějí stát na konci
řádky. Výjimku tvoří spojka a, která na konci řádky být může.
Výjimečně mohou stát tyto předložky a spojky na konci řádků v mnoha sloupcové
sazbě. Samotné dělení slov podléhá pravidlům
pravopisným a estetickým. Pro gymnazistu je znalost alespoň pravopisných pravidel
dělení slov nezbytná a patří k jeho vzdělání: v příručce Pravidla českého
pravopisu vše najdete v kapitole Spojovací čárka – spojovník. Velmi stručně
vytaženo: složeniny dělíme na části, ze kterých se skládají (země—pis,
nikoli ze—měpis); slova s předponou dělíme za předponou (do—jednat,
nikoli dojed—nat); kde je jasná hranice mezi základem slova a
koncovkou či příponou, tam bude slovo děleno (vrať—me, kamen—ný);
ostatní slova dělíme libovolně podle slabik (vl—ně—ný, spl—nit).
Pokud stojí vedle sebe uprostřed slova dvě souhlásky, dáváme přednost takovému
dělení, které nechává jednu na první řádce, druhou převádí na řádku
následující (dok—tor). Některá z těchto pravidel se však musí
podřídit pravidlům „estetickým“. Alespoň náznakem: vyhýbáme se takovému
dělení, které nechá na konci řádky pouze první písmeno (špatně: o—pice);
titul a příjmení či zkratka jména a příjmení musí být na stejné řádce
(špatně: dr.—Klaus, L.—Honzák);
neoddělují se číslice od jednotek, ani když jsou jednotky vyjádřeny slovně
(špatně: 100—km, 1.—kapitola, 13—Kč,
30.—června); zkratky nedělíme (špatně: t.—r.)
a vyhýbáme se také dělení slov, jejichž rozdělením by vznikly výrazy
nežádoucího popř. vulgárního významu (špatně: tlu—močit,
kni—hovna, spisova—tele). A než se začtete do příštího pokračování, přemýšlejte spolu s Magdou P. nad moudrými slovy J. A. Komenského: „Pulcherrimum donum Dei TYPORUM inventio, qvibus libri multiplicantur celerrime. Pulcherrimum deniqve erit Ars libros et sapientiam consimili celeritudine inprimendi mentibus, si invenire hanc dederit Deus.“ (Kdo mi předá kvalitní překlad, dostane odměnou kvalitní font podle vlastního přání pro svůj textový editor! |
||